National Geographic Reflektor-Teleskop 76/350, DOBSON 9015000 User Manual
Product codes
9015000
Zaměření teleskopu
Azimutová montáž znamená, že teleskopem m
ů
žete pohybovat nahoru a dol
ů
, doleva a doprava.
Kole
č
kem pro nastavení výšky (7) a azimutovou montáží m
ů
žete teleskop zam
ěř
it na libovolný objekt.
Kole
č
kem (7) nakláníte teleskop nahoru a dol
ů
. Použitím azimutové montáže jako oto
č
ného talí
ř
e,
m
ů
žete zabírat teleskopem doleva, nebo doprava.
Který okulár použít?
P
ř
i za
č
átku pozorování je vždy d
ů
ležité si vybrat okulár s nejvyšší ohniskovou ší
ř
kou. Následn
ě
pak
m
ů
žete p
ř
ejít k okulár
ů
m s menší ohniskovou ší
ř
kou. Ohnisková ší
ř
ka se ur
č
uje v milimetrech a je
napsaná na každém okuláru. Obecn
ě
platí, že
č
ím je ohnisková ší
ř
ka okuláru v
ě
tší, tím je zv
ě
tšení
menší. Pro výpo
č
et zv
ě
tšení existuje jednoduchý vzorec:
Ohnisková ší
ř
ka teleskopické trubice / Ohnisková ší
ř
ka okuláru = Zv
ě
tšení
Zv
ě
tšení závisí také na ohniskové ší
ř
ce teleskopické trubice. Teleskop má ohniskovou délku 350 mm.
Na základ
ě
uvedeného vzorce vidíme, že když použijete okulár s ohniskovou ší
ř
kou 20 mm, dostanete
následující zv
ě
tšení:
350 mm / 20 mm = 18-násobné zv
ě
tšení
V níže uvedené tabulce najdete n
ě
která obvyklá zv
ě
tšení.
Ohnisková ší
ř
ka
teleskopické trubice
Ohnisková ší
ř
ka
okuláru
Zv
ě
tšení
Zv
ě
tšení p
ř
i použití
2
č
o
č
ek Barlow
350 mm
20 mm
18x
35x
350 mm
6 mm
58x
117x
ABC teleskopu
Co znamenají následující pojmy?
Č
o
č
ky Barlow:
Č
o
č
ky Barlow jsou pojmenovány po jejich objeviteli, kterým byl britský matematik a fyzik Peter Barlow
(1776 – 1862).
Č
o
č
ky lze použít pro zv
ě
tšení ohniskové ší
ř
ky teleskopu. V závislosti od typu
č
o
č
ek je
možné ohniskovou ší
ř
ku zdvojnásobit až ztrojnásobit. V d
ů
sledku toho lze zvýšit i zv
ě
tšení. Viz také
„Okulár“.
Ohnisková ší
ř
ka
Všechno, co zv
ě
tšuje p
ř
edm
ě
t pomocí optiky (
č
o
č
ek), má ur
č
itou ohniskovou ší
ř
ku. Ohnisková ší
ř
ka
je délka cesty, kterou projde sv
ě
tlo z povrchu
č
o
č
ky ke st
ř
edu ohniska. St
ř
ed ohniska se také ozna
č
uje
pouze jako ohnisko. Obraz v ohnisku je
č
istý. V p
ř
ípad
ě
teleskopu se kombinuje ohnisková ší
ř
ka
teleskopické trubice a okuláru.
Č
o
č
ky
Č
o
č
ky ohýbají sv
ě
tlo, které na n
ě
dopadá takovým zp
ů
sobem, že sv
ě
tlo, poté co p
ř
ejde ur
č
itou
vzdálenost (ohnisková ší
ř
ka) vytvá
ř
í ve st
ř
edu ohniska
č
istý obraz.
Okulár
Okulár je zobrazovací systém, který se skládá z jedné, nebo z více
č
o
č
ek. Okulár zv
ě
tšuje
č
istý obraz
vytvo
ř
ený v ohnisku
č
o
č
ek.
Jednoduchý vzorec pro výpo
č
et zv
ě
tšení
Ohnisková ší
ř
ka teleskopické trubice / Ohnisková ší
ř
ka okuláru = Zv
ě
tšení
V teleskopu zv
ě
tšení závisí jak na ohniskové ší
ř
ce teleskopické trubice, tak na ohniskové ší
ř
ce
okuláru.
Zv
ě
tšení
Zv
ě
tšení odpovídá rozdílu mezi pozorováním prostým okem a pozorováním p
ř
es zv
ě
tšovací aparát
(nap
ř
. p
ř
es teleskop). Za pozorování pouhým okem se rozumí 1násobné zv
ě
tšení. Obdobn
ě
, pokud
má teleskop zv
ě
tšení 30x, pak se objekt pozorovaný teleskopem bude jevit 30x v
ě
tší, než by byl vid
ě
t
prostým okem. Viz také Okulár.
Užite
č
né p
ř
íslušenství najdete na stránkách www.bresser.de.
Objekty vhodné pro pozorování
Níže jsme pro Vás sestavili a vysv
ě
tlili
ř
adu velmi zajímavých nebeských t
ě
les a hv
ě
zdokup.
Na p
ř
iložených obrázcích, které jsou uvedeny níže v návodu k obsluze, m
ů
žete vid
ě
t, jak lze tyto
objekty spat
ř
it za dobrých pozorovacích podmínek pomocí Vašeho teleskopu a p
ř
iložených okulár
ů
.
M
ě
síc
M
ě
síc je jediným p
ř
irozeným satelitem Zem
ě
.
Pr
ů
m
ě
r: 3.760 km
Vzdálenost: cca 384.000 km od Zem
ě
M
ě
síc lidé znají už od prehistorických dob. Je to druhý nejjasn
ě
jší objekt na obloze (po Slunci).
Protože M
ě
síc ob
ě
hne Zemi jednou za m
ě
síc, úhel mezi Zemí, M
ě
sícem a Sluncem se neustále m
ě
ní.
Tato zm
ě
na se promítá do fází M
ě
síce.
Č
as mezi dv
ě
ma po sob
ě
jdoucími fázemi nového m
ě
síce je
asi 29,5 dne (709 hodin).
Mlhovina Orion (M 42)
M 42 v souhv
Mlhovina Orion (M 42)
M 42 v souhv
ě
zdí Orion
Vzdálenost: p
ř
ibližn
ě
1.344 sv
ě
telných let od Zem
ě
Se vzdáleností kolem 1.344 sv
ě
telných let od Zem
ě
je mlhovina Orion (Messier 42, zkratka M 42)
nejjasn
ě
jší rozptýlenou mlhovinou na obloze, která je vid
ě
t pouhým okem a je vd
ěč
ným pozorovacím
objektem pro teleskopy všech velikostí, od nejmenších dalekohled
ů
po nejv
ě
tší pozemské
observatoria a Hubbl
ů
v vesmírný teleskop.
Když mluvíme o Orionu, máme ve skute
č
nosti na mysli hlavní
č
ást mnohem v
ě
tšího oblaku
vodíkového plynu a prachu, který se ší
ř
í p
ř
es polovinu souhv
ě
zdí Orion. Rozloha tohoto enormního
oblaku se rozprostírá p
ř
es n
ě
kolik stovek sv
ě
telných let.
Prstencová mlhovina v souhv
ě
zdí Lyra (M 57)
M 57 v souhv
ě
zdí Lyra
Vzdálenost: 2.412 sv
ě
telných let od Zem
ě
Známá prstencová mlhovina M 57 v souhv
ě
zdí Lyra se
č
asto ozna
č
uje, jako prototyp planetární
mlhoviny. Jde o jeden z nejpozoruhodn
ě
jších výjev
ů
ne letní obloze severní polokoule. Novodobé
studie ukázaly, že se pravd
ě
podobn
ě
skládá z prstence (torus) jasn
ě
svíticího materiálu, který
obklopuje centrální hv
ě
zdu (je viditelná pouze s v
ě
tšími teleskopy) a že teda nejde o plynovou
strukturu ve form
ě
koule, nebo elipsy.
Kdybyste se na prstencovou mlhovinu podívali ze strany, bude vypadat jako mlhovina Dumbbel
(M 27). Tímto objektem se díváme p
ř
ímo na hlavní
č
ást mlhoviny.
Mlhovina Dumbbell (
Č
inka, M 27) v souhv
ě
zdí Lišti
č
ka
M 27 v souhv
ě
zdí Lišti
č
ka
Vzdálenost: 1.360 sv
ě
telných let od Zem
ě
Mlhovina Dumbbell (M 27) v souhv
ě
zdí Lišti
č
ka byla první objevenou mlhovinou. Tuto novou
a fascinující t
ř
ídu objekt
ů
objevil 12.
č
ervence 1764 Charles Messier. Ze Zem
ě
se na ni díváme tém
ěř
p
ř
esn
ě
v její rovníkové rovin
ě
. Kdybyste mohli pozorovat mlhovinu Dumbbell z jednoho z jejich pól
ů
,
pravd
ě
podobn
ě
by se ukázalo, že má tvar kruhu a uvid
ě
li byste n
ě
co podobného, jako u prstencové
mlhoviny M 57. Za pom
ě
rn
ě
dobrého po
č
así m
ů
žeme tento objekt vid
ě
t dob
ř
e i p
ř
i menším zv
ě
tšení.