Franzis Verlag 978-3-645-65272-8 User Manual

Postavíte-li si takovýto zesilova

(viz obr. 5.8 a 5.9), m

že se z akustického m

e ozývat praskot. V tomto

ípad

se jedná o takzvané vlastní (zp

tnovazební) oscilace, které zp

sobí, že se takovýto zesilova

nedá

používat. Tyto oscilace závisejí na stavu nabití baterie. Frekvence t

chto oscilací se m

ní v závislosti na intenzit

osv

tlení fotoodporu.

inou t

chto nežádoucích vlastních oscilací zesilova

e bývá vnit

ní odpor baterie. Napájecím nap

tím (baterií)

proniká zesílený signál výstupu zesilova

e zp

t na jeho vstup. K potla

ení této zp

tné vazby se používá dodate

né

vyhlazení napájecího nap

tí na vstupu prvního stupn

zesilova

e. V našem p

ípad

posta

í vyhlazení napájecího

nap

tí pro d

nap

tí. Použitím elektrolytického kondenzátoru s kapacitou 100

F a odporu 470

získáme

asovou konstantu 47 mS (milisekund). Toto vyhlazení nap

tí bude dostate

né, pokud nebudeme tímto

zesilova

em zesilovat signály s nízkým kmito

tem. Jako další opat

ení k potla

ení této zp

tné vazby je nutné

použít vazební kondenzátory s nižšími hodnotami jejich kapacity.

Obr. 5.10: Vylepšené zapojení dvoustup

ového zesilova

e (potla

ení zp

tné vazby)

Obr. 5.11: Zesilova

, který není náchylný na zp

tnovazební oscilace

Vylepšené zapojení dvoustup

ového zesilova

e (viz obr. 5.10 a 5.11) je již stabilní, není náchylné

na zp

tnovazební oscilace a má podstatn

vyšší citlivost než zapojení zesilova

e s jedním tranzistorem.

Jedná se o takzvaný monofónní zesilova

Dvoustup

ový zesilova

obrací fázi vstupního signálu dvakrát o 180 ° (tedy celkem o 360 °). Kladné p

lvlny

vstupního signálu vytvá

ejí rovn

ž na výstupu zesilova

e kladné p

lvlny. Toto m

že znamenat v principu podmínku

pro vznik vlastních (zp

tnovazebních) oscilací zesilova

e. Jestliže se dostane zp

t ur

itý podíl výstupního signálu

z výstupu zesilova

e na jeho vstup, za

ne zesilova

oscilovat.

Prove

te za tímto ú

elem následující pokus: Dotkn

te se výstupu zesilova

e (konektoru druhého tranzistoru)

jedním prstem a druhým prstem se dotkn

te vstupu zesilova

e (nap

íklad báze prvního tranzistoru). Jakmile toto

provedete, ozve se z piezoelektrického m

e akustický signál. Výši tohoto akustického signálu (jeho frekvenci)

žete zm

nit zvýšením nebo snížením p

echodového odporu mezi prstem ruky a kontaktem, kterého se dotýkáte

tím, že prst k tomuto kontaktu p

itla

íte pouze velmi lehce nebo že k tomuto kontaktu p

itla

íte nap

íklad naslin

ný

prst.

5.4 Zesilova

s dolní pásmovou propustí (rádiové zvuky)

U dvoustup

ového zesilova

e m

že být výhodou, použijete-li na cest

, kterou prochází zesilovaný signál,

co nejmenší po

et kondenzátor

. Jako

ešení tohoto problému lze použít p

ímé propojení báze druhého

tranzistoru s kolektorem prvního tranzistoru. V tomto p

ípad

však musíte zajistit, aby m

ly oba použité tranzistory

vhodný dynamický pracovní bod. Toto se Vám poda

í zapojením záporné zp

tné vazby k bázi prvního tranzistoru.

Aby tato záporná zp

tná vazba ovliv

ovala pouze charakter stejnosm

rného nap

tí a neovliv

ovala zesilovaný

signál, zapojte do tohoto obvodu takzvanou dolní pásmovou propust, kterou vytvo

í jeden kondenzátor

a jeden odpor.

Po provedení vylepšení zapojení použitím dolní pásmové propusti (viz obr. 5.12) nebudou zeslabovány
signály se st

edními a vysokými kmito

ty. Krom

toho získá takto zapojený dvoustup

ový zesilova

vyšší celkové zesílení než zapojení zesilova

e popsané v p

edcházejícím odstavci.

Obr. 5.12: Dvoustup

ový zesilova

s p

ímou vazbou

Na vstup tohoto zesilova

e je p

ipojen odpor 1 k

a kondenzátor s kapacitou 100 nF. Ke kontaktu tohoto odporu

lze p

ipojit zdroj signálu. Bez použití odporu 1 k

by se tento vstup zesilova

e choval jako vysokoohmický vstup.

Takto zapojený zesilova

bude zpo

átku „ml

et“ (z piezoelektrického m

e se nebude ozývat žádný zvuk),

protože na jeho vstup není p

iveden žádný signál. Toto je dobré znamení, nebo

podle tohoto „ml

ení“ poznáte,

že je toto zapojení stabilní a že není náchylné na zp

tnovazební oscilace. Dotkn

te se nyní prstem ruky vstupu

zesilova

e (kontaktu odporu 1 k

). Po této akci uslyšíte z piezoelektrického akustického m

e brum.

Obr. 5.13: Velmi citlivý dvoustup

ový zesilova

Slyšeli jste n

kdy o tom, že lze zesilova

použít též jako rozhlasový p

ijíma

k p

íjmu silného vysíla

e v pásmu

edních (p

ípadn

i krátkých) vln? Tento pov

stný fenomén znají jevištní technici a konstrukté

i zesilova

čů

dávají na n

j pozor. Citlivý mikrofonní zesilova

dokáže nežádan

ijímat signály silných rozhlasových vysíla

čů

Toto si m

žete vyzkoušet i s tímto zesilova

em. K tomuto ú

elu nebudete pot

ebovat žádnou opravdovou anténu,

nebo

tuto anténu vytvo

í Vaše t

lo.

Propojte nejprve tento zesilova

vhodným kabelem s uzemn

ním. Prove

te propojení tohoto kabelu (izolovaného

drátu) mezi minus (–) kontaktem baterie a kovovou vodovodní nebo plynovou trubkou. Poté se dotkn

te prstem

ruky vstupu zesilova

e (kontaktu odporu 1 k

Pokud se ve Vaší blízkosti bude nacházet pom

silný rozhlasový vysíla

v pásmu st

edních vln (nebo i

vzdálen

jší vysíla

v pásmu krátkých vln), uslyšíte v reproduktoru (piezoelektrickém m

i) slabý zvuk tohoto

rozhlasového vysílání.

Odpor na vstupu zesilova

1 k

hraje v tomto p

ípad

i poslechu rozhlasové stanice zvláštní roli. Pokud byste

na vstupu tohoto zesilova

e tento odpor vynechali (pokud by se jednalo o vysokoohmický vstup), pak byste po

dotyku prstem slyšeli z piezoelektrického m

e pravd

podobn

pouze brum sí

ového nap

tí (kmito

et 50 Hz).

Vaše t

lo má jako zdroj signálu p

íliš vysoký vnit

ní odpor pro signály s nízkou frekvencí (50 Hz), nebo

vaše t

vytvá

í spole

s okolním sí

ovým vedením kondenzátor s velmi nízkou kapacitou. Jako anténa, která by m