Franzis Verlag 978-3-645-65272-8 User Manual
41
6.3 Schmitt
ů
v klopný obvod (soumrakový spína
č
)
Schmitt
ů
v klopný obvod p
ř
edstavuje spojovací
č
lánek mezi analogovými a digitálními elektronickými obvody.
Libovolné vstupní nap
ě
tí provádí p
ř
epnutí do zapnutého stavu a vypnutého stavu (zapíná a vypíná elektrický
spot
ř
ebi
č
). Jako p
ř
íklad tohoto zapojení uvádíme soumrakový spína
č
(p
ř
epína
č
, který zapíná po soumraku
osv
ě
tlení a p
ř
i rozb
ř
esku osv
ě
tlení op
ě
t vypíná). D
ů
ležitým faktorem v t
ě
chto zapojeních soumrakových senzor
ů
je zajišt
ě
ní, aby mezi stavem zapnutí a vypnutí a naopak nedocházelo k blikání lampy (v našem p
ř
ípad
ě
svítivé
diody). To znamená, že toto zapojení smí vypnout osv
ě
tlení teprve p
ř
i vyšší intenzit
ě
okolního sv
ě
tla. Mezi ob
ě
ma
stavy spínání (zapnutí a vypnutí) musí existovat ur
č
itá prodleva neboli hystereze.
Na obr. 6.7 vidíte klasické zapojení Schmittova klopného obvodu. Dosažení stabilního stavu zajiš
ť
uje zp
ě
tná vazba
mezi kontakty emitor
ů
obou tranzistor
ů
. Pokles nap
ě
tí na odporu 470
Ω
obou emitor
ů
tranzistor
ů
zajiš
ť
uje
jednozna
č
n
ě
definovaný stav.
Obr. 6.7: Schmitt
ů
v klopný obvod
Obr. 6.8: Schmitt
ů
v klopný obvod (soumrakový spína
č
)
Nap
ě
tí na vstupu tohoto Schmittova klopného obvodu
ř
ídí (ovliv
ň
uje) velikost odporu fotorezistoru (intenzita
okolního osv
ě
tlení). Jakmile tento foforezistor zastíníte (jakmile se setmí), rozsvítí se
č
ervená svítivá dioda. Vyšší
intenzita okolního osv
ě
tlení zp
ů
sobí naopak zhasnutí této
č
ervené LED. Mezi ob
ě
ma stavy spínání existuje zna
č
ná
č
asová prodleva (hystereze), která brání tomu, aby
č
ervená LED neblikala, jestliže osvítíte fotoodpor um
ě
lým
osv
ě
tlením.
Na simula
č
ním programu zapojení Schmittova klopného obvodu (Schmitt-Trigger) zjistíte aktuální hodnoty na více
m
ěř
ících bodech a podle toho poznáte, který z obou tranzistor
ů
je uzav
ř
en. Zm
ě
nou velikosti odporu obou emitor
ů
tranzistoru m
ů
žete vyzkoušet vliv popsané
č
asové prodlevy neboli hystereze mezi ob
ě
ma stavy.
Obr. 6.9: Simula
č
ní program Schmittova klopného obvodu
42
6.4 Schmitt
ů
v klopný obvod se zp
ě
tnou vazbou
Na obr. 6.10 vidíte zjednodušené zapojení Schmittova klopného obvodu. Dva tranzistory NPN se spole
č
ným
emitorem jsou mezi sebou propojeny p
ř
ímo. P
ř
ídavný odpor zapojený mezi výstupem a vstupem zajiš
ť
uje
požadovanou zp
ě
tnou vazbu a tím i
č
asovou prodlevu neboli hysterezi mezi ob
ě
ma stavy spínání (zapnutím
a vypnutím).
V tomto zapojení je op
ě
t použit fotorezistor s prom
ě
nlivou velikostí odporu. V tomto p
ř
ípad
ě
se ale
č
ervená
svítivá dioda rozsvítí až po ozá
ř
ení fotoodporu vyšší úrovní intenzity okolního osv
ě
tlení než v p
ř
edcházejícím
zapojení. I u tohoto zapojení nedochází v p
ř
echodných stavech k žádnému blikání svítivé diody. Jak je obvyklé
u Schmittova klopného obvodu, dochází zde p
ř
i nenadálých zm
ě
nách intenzity osv
ě
tlení k strmému p
ř
echodu
z jednoho stavu do druhého. V tomto p
ř
ípad
ě
však m
ů
že siln
ě
p
ř
erušované (blikající) um
ě
lé sv
ě
tlo zp
ů
sobit,
že rychlé p
ř
epínání z jednoho stavu do druhého vytvo
ř
í viditelné mezistavy. Pokud k tomuto zapojení p
ř
ipojíme
na jeho výstup ješt
ě
piezoelektrický akustický m
ě
ni
č
, bude se z n
ě
ho ozývat v t
ě
chto p
ř
ípadech slyšitelné
rachocení.
Obr. 6.10: Zjednodušené zapojení Schmittova klopného obvodu
Obr. 6.11: Soumrakový senzor s
č
asovou prodlevou spínání (s hysterezí)
Citlivost tohoto soumrakového senzoru lze p
ř
izp
ů
sobit podmínkám intenzity okolního osv
ě
tlení zm
ě
nou d
ě
li
č
e
nap
ě
tí na vstupu tohoto zapojení. Zapojíme-li na vstup (k bázi prvního tranzistoru) odpor s hodnotou 10 k
Ω
,
rozsvítí se
č
ervená svítivá dioda p
ř
i intenzit
ě
osv
ě
tlení, které vyza
ř
uje nap
ř
íklad stolní lampa. S odporem
s hodnotou 100 k
Ω
se bude
č
ervená svítivá dioda rozsv
ě
covat p
ř
i st
ř
ední úrovni intenzity okolního osv
ě
tlení,
nap
ř
íklad v obytných místnostech
.
7. Blikače, oscilátory a multivibrátory
Oscilátory jsou obvody, které vytvá
ř
ejí samy oscilace (p
ř
epínají se automaticky z jednoho stavu do druhého).
Pro pomalá p
ř
erušování (sv
ě
telné blika
č
e) se v
ě
tšinou používají klopné obvody. Pro vyšší frekvence p
ř
erušování
je t
ř
eba použít signální (tónové) generátory. Tyto aplikace slouží nap
ř
íklad jako detektory lži nebo jako nap
ě
tím
ř
ízené oscilátory pro ú
č
ely r
ů
zných m
ěř
ení
.