Sol Expert Solar-Experimenting kit New Generation 80004 Data Sheet

Product codes
80004
Page of 9
 
6. Fotovoltaický jev a ú
č
innost solárních 
č
lánk
ů
   
 
P
ř
em
ě
na sv
ě
telné energie na energii elektrickou se odborn
ě
 nazývá „fotovoltaický jev“. Tento odborný název               
je odvozen z 
ř
eckého slova „phos“ (= sv
ě
tlo) a z jednotky elektrického nap
ě
tí „volt“. 
Princip p
ř
em
ě
ny slune
č
ní energie na energii elektrickou (fotovoltaický jev) objevil v roce 1839 francouzský badatel  
a fyzik Alexandre Edmond BECQUEREL (1820 - 1891). Do nádoby rozd
ě
lené pr
ů
lin
č
itou st
ě
nou vložil dv
ě
 
platinové elektrody a ob
ě
 
č
ásti nádoby naplnil elektrolytem. Poté elektrody p
ř
ipojil k citlivému galvanometru                 
a nádobu sv
ě
tlot
ě
sn
ě
 zakryl. Ru
č
i
č
ka galvanometru nevykazovala žádnou výchylku. Jakmile však sejmul s nádoby 
víko (kryt) a osv
ě
tlil elektrody, objevilo se mezi elektrodami nap
ě
tí a tuto zm
ě
nu zaznamenal galvanometr. 
Ale teprve po více než 100 letech od objevu pana Becquerela byly vyrobeny první solární 
č
lánky v laborato
ř
ích firmy 
Bell. To se stalo v roce 1954. A od této doby se pokoušejí v
ě
dci na celém sv
ě
t
ě
 zvýšit výkon a ú
č
innost solárních 
č
lánk
ů
.     
 
Ú
č
innost solárních 
č
lánk
ů
  
M
ěř
ení, která jsou vztažná ke stanovení ú
č
innosti solárních 
č
lánk
ů
, se provád
ě
jí ve speciálních laborato
ř
ích.             
P
ř
i provád
ě
ní t
ě
chto testovacích m
ěř
ení musejí být dodržovány r
ů
zné p
ř
esn
ě
 stanovené postupy. Jedná se 
nap
ř
íklad o intenzitu osv
ě
tlení 1000 W/m
2
 (watt
ů
 na metr 
č
tvere
č
ní) a okolní teplotu solárních 
č
lánk
ů
 25 °C.         
Krom
ě
 toho se dále kontroluje velmi p
ř
esn
ě
 relativní vlhkost vzduchu. Pomocí t
ě
chto m
ěř
ení lze porovnat ú
č
innost 
a výkon r
ů
zných solárních 
č
lánk
ů
 od r
ů
zných výrobc
ů
.  
Co je to vlastn
ě
 ú
č
innost zdroj
ů
 elektrické energie? Tato ú
č
innost je ur
č
ena pom
ě
rem dodané energie 
k energii, kterou lze ze za
ř
ízení odebrat.  
P
ř
íklad: Dodáme-li do za
ř
ízení 1000 W (watt
ů
) elektrické energie a budeme-li z n
ě
ho moci odebírat pouze 100 W, 
pak bude ú
č
innost tohoto za
ř
ízení 10 %.  
 
T
ř
i nej
č
ast
ě
ji používané druhy k
ř
emíkových solárních 
č
lánk
ů
 a jejich ú
č
innost  
Druh solárního 
č
lánku 
Provedení (materiál) 
Ú
č
innost 
Amorfní 
Napa
ř
ená k
ř
emíková vrstva 
Až 7 % 
Polykrystalický 
K
ř
emíkové desky (pláty) 
Až 16 % 
Monokrystalický 
K
ř
emíkové desky (pláty) 
Až 20 % 
 
Co se tý
č
e ceny, pak jsou nejlevn
ě
jší solární 
č
lánky z amorfního k
ř
emíku, které mají nejnižší ú
č
innost a jednu 
velkou nehodu, nebo
ť
 ztrácejí po uplynutí n
ě
kolika let zna
č
nou 
č
ást svého výkonu. Polykrystalické a 
monokrystalické solární 
č
lánky udrží sv
ů
j p
ů
vodní výkon až 25 let. Tyto 
č
lánky jsou sice dražší, ale díky jejich velmi 
dlouhé životnosti (stabilit
ě
 výkonu) se po
ř
izovací náklady brzo navrátí.  
 
 
7. Výroba solárních 
č
lánk
ů
   
 
Základní materiál, ze kterého se solární 
č
lánky vyráb
ě
jí, je 
č
istý k
ř
emenný písek. Z hrubého k
ř
emenného písku           
se nejprve odstraní ne
č
istoty a poté se z n
ě
ho vyrobí speciálním postupem k
ř
emíkové bloky (k
ř
emík je polokov             
a pat
ř
í mezi takzvané polovodi
č
e).     
Monokrystalické solární 
č
lánky: U solárních 
č
lánk
ů
 z monokrystalického k
ř
emíku se používá k jejich výrob
ě
 
tažení monokrystalu z kelímku. Po pono
ř
ení krystalu k
ř
emíku do horkého roztaveného k
ř
emíku se roztavený k
ř
emík 
spojí s krystalem k
ř
emíku a tento krystal se poté pomalu vytahuje z kelímku. Tímto zp
ů
sobem vznikají k
ř
emíkové 
ty
č
e (bloky) o délce p
ř
es jeden metr.   
Polykrystalické solární 
č
lánky: U solárních 
č
lánk
ů
 z polykrystalického k
ř
emíku se používá k jejich výrob
ě
 
odlévání horkého roztaveného k
ř
emíku do forem, které jsou poté pozvolna ochlazovány.  
I v tomto p
ř
ípad
ě
 stejn
ě
 jako p
ř
i výrob
ě
 solárních 
č
lánk
ů
 z monokrystalického k
ř
emíku vznikají k
ř
emíkové ty
č
(bloky).   
Nyní se tyto k
ř
emíkové ty
č
e roz
ř
ežou na tenké desky (s tlouš
ť
kou menší než 0,5 mm). Poté se tyto k
ř
emíkové 
desky vyhladí leptáním a broušením. 
Nakonec jsou ob
ě
 strany t
ě
chto k
ř
emíkových desek infundovány neboli zne
č
išt
ě
ny atomy jiných prvk
ů
. Tímto 
infundováním se docílí toho, že bude jedna strana k
ř
emíkové desky opat
ř
ena kladnou hradlovou vrstvou  (pozitivní 
„p“) a druhá zápornou hradlovou vrstvou (negativní „n“), což bude mít za následek, že po osv
ě
tlení solárního 
č
lánku 
za
č
ne solárním 
č
lánkem protékat elektrický proud. Spodní strana k
ř
emíkové desky (kladná hradlová vrstva)               
se ješt
ě
 potáhne tenkou hliníkovou vrstvou p
ř
es celou plochu. Tato hliníková vrstva tvo
ř
í plus (+) kontakt solárního 
č
lánku.   
 
Horní strana k
ř
emíkové desky se rovn
ě
ž potahuje hliníkovou vrstvou, ale v tomto p
ř
ípad
ě
 ne p
ř
es celou plochu 
k
ř
emíkové desky. Aby mohlo na tuto vrstvu infundovaného k
ř
emíku dopadat sv
ě
tlo (slune
č
ní zá
ř
ení), jsou tyto 
hliníkové vrstvy provedeny pouze jako úzké vodivé dráhy, které horní stranu k
ř
emíkové desky zakrývají pouze 
č
áste
č
n
ě
.   
Jako poslední krok se provede p
ř
ipájení pájecích o
č
ek na hliníkové vodivé dráhy na horní stran
ě
 k
ř
emíkové desky. 
Tato pájecí o
č
ka p
ř
edstavují minus (–) kontakt solárního 
č
lánku. Moderní solární 
č
lánky mají velikost 6 " (palc
ů
). 
 
 
 
8. Princip p
ř
em
ě
ny sv
ě
telné energie na energii elektrickou   
 
Sv
ě
tlo je vlastn
ě
 elektromagnetické vln
ě
ní, které se skládá z nepatrných nosi
čů
 energie, které nazýváme fotony. 
Dopadnou-li tyto fotony na povrch solárního 
č
lánku, dochází k uvoln
ě
ní elektron
ů
 na záporné (negativní „n“) 
hradlové vrstv
ě
 k
ř
emíkové desky. P
ř
ipojíme-li k solárnímu 
č
lánku elektrický spot
ř
ebi
č
 (motor), pak za
č
nou tyto 
elektrony putovat p
ř
es elektrický spot
ř
ebi
č
 ke kladné (pozitivní „p“) hradlové vrstv
ě
 k
ř
emíkové desky, 
č
ímž dojde 
k vytvo
ř
ení uzav
ř
eného elektrického proudového okruhu. 
 
 
 
Na kontaktech jednotlivých solárních 
č
lánk
ů
 lze podle jejich kvality zm
ěř
it stejnosm
ě
rné nap
ě
tí v rozsahu od 0,5         
až do 0,65 V. Rozm
ě
ry solárního 
č
lánku ur
č
ují velikost elektrického proudu, který lze solárního 
č
lánku odebírat.  
 
 
P
ř
íklady použití solárních 
č
lánk
ů
 (panel
ů
, modul
ů
Velké solární moduly (které se skládají z v
ě
tšího po
č
tu solárních 
č
lánk
ů
) se používají bu
ď
 k napájení elektrických 
spot
ř
ebi
čů
, které je nezávislé na elektrické ve
ř
ejné rozvodné síti, nebo jako paralelní zdroje elektrické energie (jako 
solární elektrárny), které dopl
ň
ují normální rozvodnou ve
ř
ejnou elektrickou sí
ť
 a napájejí ji  – viz následující strana  
a další strana této p
ř
íru
č
ky.  
Malé solární 
č
lánky se používají nap
ř
íklad k dobíjení akumulátor
ů
 v zahradních svítilnách, v kapesních 
kalkula
č
kách a ve svítilnách, dále jako nabíje
č
ky akumulátorových baterií v mobilních telefonech atd.